Sibutramin

Sibutramin swiss 30 tablet

Podrobný popis výrobku Sibutramin 20mg

Sibutramin je indikován jako přídatná terapie k programu snižování nadváhy u pacientů s nutriční obezitou.

 

SLOŽENÍ:

Sibutramin 20 mg, kapsle

Léčivou látkou je sibutramini hydrochloridum monohydricum. Jedna kapsle obsahuje 20mg sibutramini hydrochloridum monohydricum.

Pomocná látka: obsahuje 0,157 mg monohydrátu laktosy.

 

LÉKOVÁ FORMA:

Kapsle

Sibutramin 20 mg, tvrdé tobolky: kapsle s bílou spodní částí a bílou horní částí obsahující bílý až žlutavý prášek.

 

KLINICKÉ ÚDAJE:

terapeutické indikace

Sibutramin je indikován jako přídatná terapie k programu snižování nadváhy u pacientů s nutriční obezitou a indexem tělesné hmotnosti (BMI) 30 kg/m2 nebo vyšším, pacientů s nutriční nadváhou a indexem tělesné hmotnosti (BMI) 27 kg/m2 nebo vyšším, pokud jsou přítomny další rizikové faktory související s obezitou, jako je diabetes typu 2 nebo dyslipidémie.

(BMI = body mass index, se vypočítá tak, že tělesná hmotnost se dělí druhou mocninou výšky).

 

           tělesná hmotnost v kg
BMI = ————————– (děleno)
(tělesná výška v m)2

 

Více se o indexu BMI dočtete v následujících článcích:

 

Poznámka:

Přípravek Sibutramin 20mg  by měli užívat pouze pacienti, kteří adekvátně nereagovali na přiměřený redukční režim, tj. pacientům, kteří mají potíže dosáhnout nebo udržet po dobu 3 měsíců snížení hmotnosti o více než 5 %.

 

Léčba přípravkem Sibutramin 20mg by měla být součástí dlouhodobé komplexní léčby obezity Vhodný přístup k léčbě obezity má zahrnovat úpravu stravy a chování spolu se zvýšenou tělesnou aktivitou. Tento komplexní přístup je neodmyslitelný pro dosažení trvalé změny stravovacích návyků a chování, které jsou nezbytné pro dlouhodobé udržení snížené hmotnosti po vysazení sibutraminu. Pacienti musí během léčby sibutraminem natolik změnit svůj životní styl, aby byli schopni udržet svou hmotnost i po vysazení léčby. Mají být informováni, že pokud tak neučiní, může u nich opět dojít ke zvýšení hmotnosti.

 

Dávkování a způsob podání:

Dospělí

Počáteční dávka je jedna kapsle  přípravku Sibutramin 20 mg jednou denně ráno, užívá se vcelku a zapíjí se dostatečným množstvím tekutiny (např. sklenicí vody). Tobolky se mohou užívat s jídlem i bez něj.

U pacientů, jejichž odpověď na terapii přípravkem Sibutramin 20 mg není dostatečná (úbytek hmotnosti menší než 2 kg za čtyři (4) týdny léčby), může být dávka zvýšena na 1 tobolku přípravku Sibutramin 20 mg jednou denně, pokud byl přípravek Sibutramin 20 mg dobře snášen.

Léčba musí být ukončena u těch pacientů, kteří neodpovídají přiměřeně na přípravek Sibutramin Sandoz 15 mg (úbytek hmotnosti menší než 2 kg za čtyři (4) týdny léčby). U těchto pacientů je větší riziko výskytu nežádoucích účinků.

 

Doba trvání léčby:

Léčba musí být ukončena po 3 měsících u těch pacientů, kteří odpovídajícím způsobem nereagovali, tj. u těch, jejichž úbytek hmotnosti se stabilizoval na méně než 5 % počáteční tělesné hmotnosti nebo u těch, kteří během tří (3) měsíců po zahájení léčby ubrali méně než 5 % své původní hmotnosti.

V léčbě se nesmí pokračovat u těch pacientů, jejichž tělesná hmotnost se poté, co ubrali na váze, zvýšila o 3 nebo více kilogramů.

U pacientů s jiným souběžným onemocněním se doporučuje pokračovat v léčbě sibutraminem pouze tehdy, když se prokáže, že úbytek hmotnosti je spojen s dalším klinickým přínosem, jako je zlepšení lipidového profilu u pacientů s dyslipidemií nebo úprava glykemie u pacientů s diabetes mellitus 2. typu.

Sibutramin se smí podávat pouze po dobu jednoho roku. Údaje o použití přesahujícím jeden rok jsou omezené.

 

Kontraindikace:

Známá přecitlivělost na monohydrát hydrochloridu sibutraminu nebo jakoukoli pomocnou látku

Organické příčiny obezity

Vážné poruchy příjmu potravy v anamnéze

Psychiatrické onemocnění. Ve studiích na zvířatech vykazoval sibutramin potenciální antidepresivní  účinnost, nelze tedy vyloučit, že by mohl u pacientů s bipolární poruchou vyvolat manickou episodu

Gilles de la Touretův syndrom

Současné užívání inhibitorů monoaminooxidázy nebo jejich užívání v uplynulých 2 týdnech nebo užívání dalších centrálně působících přípravků k léčbě psychiatrických onemocnění (jako jsou , antipsychotika), léků na snižování tělesné hmotnosti nebo tryptofanu na poruchy spánku

Drogová, léková nebo alkoholová závislost v anamnéze

Těhotenství a kojení

Děti a dospívající do 18 let z důvodu nedostatku dat

Pacienti starší 65 let z důvodu nedostatku dat.

 

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

 

Upozornění:

U všech pacientů léčených sibutraminem musí být sledován krevní tlak a tepová frekvence, protože sibutramin způsoboval u některých pacientů klinicky významné zvýšení krevního tlaku. Během prvních 3 měsíců léčby musí být tyto parametry kontrolovány každé 2 týdny; mezi 4. a 6. měsícem jednou měsíčně a poté pravidelně v intervalu nejdéle 3 měsíců. Léčba musí být přerušena u těch pacientů, u kterých se při dvou po sobě jdoucích návštěvách lékaře zjistí zvýšení klidové srdeční frekvence o > 10 tepů /min. nebo systolického/diastolického krevního tlaku o > 10 mmHg. Léčba musí být ukončena u pacientů s hypertenzí, jejichž krevní tlak byl předtím dostatečně kontrolován, pokud krevní tlak přesáhne ve dvou po sobě jdoucích měřeních hodnotu 145/90 mmHg. Velmi pečlivě se musí kontrolovat krevní tlak u pacientů s příznaky spánkové apnoe

Současné užití sibutraminu a sympatomimetiky

 

  • Ačkoliv léčba sibutraminem nemá přímou souvislost s výskytem primární plicní hypertenze je s ohledem na obecná rizika antiobezitik důležité věnovat při běžných kontrolách pozornost symptomům jako jsou progresivní dušnost, bolest na hrudi a otoky kotníků. Pacienti musí být upozorněni na potřebu vyhledat okamžitě lékaře, pokud se tyto symptomy objeví.
  • Pacientům s epilepsií je nutno sibutraminpodávat opatrně.
  • U pacientů s mírným až středně těžkým poškozením jater užívajících sibutramin, byly pozorovány zvýšené plazmatické hladiny sibutraminu. I když nebyly hlášeny žádné nežádoucí účinky, je u těchto pacientů nutno sibutramin podávat s opatrností.
  • Pacientům s mírným až středně těžkým poškozením ledvin by měl být sibutramin podáván opatrně, přestože renální cestou jsou vylučovány pouze inaktivní metabolity.
  • Pacientům, kteří mají v rodinné anamnéze motorický nebo verbální tik, musí být sibutramin podáván opatrně.
  • Ženy ve fertilním věku musí při léčbě sibutraminem užívat účinnou antikoncepci
  • Existuje možnost zneužívání léku spolu s léky působícími na CNS. Dostupné klinické údaje zneužívání léků spolu se sibutraminem nicméně neprokazují.
  • Existují obecné obavy z toho, že některé léky proti obezitě mají zvýšené riziko srdeční valvulopatie. Klinické údaje zvýšený výskyt valvulopatie při léčbě sibutraminem nicméně neprokazují.

 

Léčba je kontraindikovaná u pacientů s anamnézou významné poruchy příjmu potravy, jako je anorexia nervosa a bulimia nervosa. O sibutraminu v léčbě pacientů s kompulzivní poruchou příjmu potravy nejsou k dispozici žádné údaje.

 

Sibutramin se musí pacientům s glaukomem s otevřeným úhlem a pacientům s rizikem zvýšeného nitroočního tlaku, např. při pozitivní rodinné anamnéze, podávat opatrně.

U pacientů užívajících sibutramin, tak jako u ostatních léků, které inhibují zpětné vychytávání serotoninu, existuje potenciál pro zvýšené riziko krvácení (včetně krvácení gynekologického, gastrointestinálního nebo krvácení do kůže nebo sliznic). Sibutramin musí být proto u pacientů s náchylností ke krvácivým příhodám a u těch, kteří současně užívají léky, o nichž je známo, že ovlivňují hemostázu nebo funkci krevních destiček, užíván s opatrností.

 

U pacientů léčených sibutraminem byly vzácně hlášeny případy deprese, sebevražedných myšlenek a sebevražd. U pacientů s anamnézou deprese je proto zapotřebí mimořádná pozornost. Pokud se v průběhu léčby sibutraminem objeví známky a symptomy deprese, je nezbytné zvážit ukončení léčby sibutraminem a zahájení příslušné léčby.

 

Přípravek Sibutramin Sandoz obsahuje laktosu, a proto se nesmí podávat pacientům se vzácným hereditárním onemocněním intolerance galaktosy, vrozeným deficitem laktázy nebo glukoso-galaktosovou malabsorpcí.

 

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Sibutramin a jeho aktivní metabolity jsou eliminovány metabolizací v játrech; jako hlavní enzym se zde uplatňuje CYP3A4, za možného přispění CYP2C9 a CYP1A2. Zvýšené opatrnosti je třeba při současném podávání sibutraminu s léky působícími na enzymovou aktivitu CYP3A4 (viz bod 5.2). Inhibitory CYP3A4 zahrnují ketokonazol, intrakonazol, erytromycin, klaritromycin, troleandomycin a cyklosporin. Současné podávání ketokonazolu nebo erytromycinu se sibutraminem v interakční studii zvýšilo plazmatickou koncentraci (AUC) metabolitů sibutraminu (o 23 %, respektive 10 %). Ve srovnání se samotným sibutraminem se střední hodnota srdeční frekvence zvýšila o 2,5 tepu za minutu.

 

Rifampicin, fenytoin, karbamazepin, fenobarbital a dexametazon jsou induktory enzymu CYP3A4, přičemž mohou metabolismus sibutraminu zrychlovat, i když to nebylo experimentálně studováno.

 

Současné podávání některých léků, které zvyšují hladinu serotoninu v mozku, může způsobit vážné interakce. Tento jev je nazýván serotoninový syndrom a může se vzácně objevit v souvislosti se současným podáváním selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) společně s některými léky proti migréně (jako je sumatriptan, dihydroergotamin), nebo ve spojení s jistými opiáty (např. pentazocin, pethidin, fentanyl, dextrometorfan) nebo v případě současného užívání dvou SSRI.

 

Jelikož sibutramin (kromě dalších účinků) inhibuje zpětné vychytávání serotoninu, nesmí být podáván současně s dalšími léky, které také zvyšují hladinu serotoninu v mozku.

 

Současné podávání sibutraminu spolu s dalšími léky, které mohou zvyšovat krevní tlak nebo srdeční frekvenci (např. sympatomimetiky), nebylo systematicky hodnoceno. Léky tohoto typu jsou obsaženy v některých přípravcích proti kašli, nachlazení a alergiím (např. efedrin, pseudoefedrin) a některých dekongestantech (např. xylometazolin). Při předepisování sibutraminu pacientům užívajícím tyto léky je nutno postupovat opatrně.

 

Sibutramin neovlivňuje účinnost perorálních kontraceptiv.

Pokud byla jednotlivá dávka sibutraminu podána spolu s alkoholem, nedošlo k dalšímu zhoršení kognitivních nebo psychomotorických funkcí. Konzumace alkoholu se však v principu neslučuje s doporučenými dietetickými opatřeními.

 

O současném užívání sibutraminu s orlistatem nejsou k dispozici žádné údaje.

Mezi ukončením léčby sibutraminem a zahájením léčby inhibitory monoaminooxidázy musí uplynout 2 týdny.

 

Těhotenství a kojení:

Použití v těhotenství

Sibutramin se v těhotenství nesmí užívat. Během těhotenství je užívání léků na snížení tělesné hmotnosti nevhodné, ženy ve fertilním věku musí při léčbě sibutraminem užívat účinnou antikoncepci. Pokud během léčby otěhotní nebo mají v úmyslu otěhotnět, musí to oznámit svému lékaři. U těhotných žen nebyly žádné kontrolované klinické studie provedeny. Ve studiích u březích králičích samic byl prokázán účinek na reprodukci v dávce, která byla toxická pro samici (viz bod 5.3 “Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti”). Význam těchto zjištění pro člověka není znám.

 

Použití při kojení

Není známo, zda se sibutramin vylučuje do mateřského mléka, proto je v období kojení kontraindikován.

 

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

I když sibutramin u zdravých dobrovolníků psychomotorické a kognitivní funkce neovlivnil, všechny centrálně působící léky mohou zhoršit úsudek, myšlení nebo motorické dovednosti.

Pacienti užívající sibutramin tudíž musí být upozorněni na skutečnost, že jejich schopnost řídit motorová vozidla, obsluhovat stroje nebo pracovat v nebezpečných podmínkách může být snížena.

 

Nežádoucí účinky:

Nežádoucí účinky se objevují převážně na počátku léčky (v průběhu prvních 4 týdnů). Jejich závažnost a četnost se časem zmírňuje. Zpravidla nejsou vážné, nevedou k přerušení léčby a jsou reversibilní.

 

Nežádoucí účinky, které se vyskytly během klinických studií fáze II/III jsou uvedeny podle tělesných systémů (velmi časté 1/10, časté 1/10 až 1/100):

 

Tělesný systém Výskyt Nežádoucí účinky
Srdeční poruchy Časté Palpitace
Zvýšení krevního tlaku/hypertenze
Vasodilatace (návaly)
Poruchy nervového systému Velmi časté Sucho v ústech
Nespavost
Časté Točení hlavy
Parestesie
Bolesti hlavy
Úzkost
Gastrointestinální poruchy Velmi časté Zácpa
Časté Nauzea
Zhoršení hemoroidů
Poruchy kůže a podkoží Časté Pocení

 

Kardiovaskulární systém

 

  • Bylo pozorováno zvýšení střední hodnoty systolického a diastolického tlaku o 2 – 3 mmHg a srdeční frekvence o 3 – 7 tepů za minutu. Vyšší vzestup krevního tlaku a srdeční frekvence nelze v ojedinělých případech vyloučit.

 

Poruchy imunitního systému:

  • Byly hlášeny alergické hypersenzitivní reakce v rozsahu od mírných kožních vyrážek a kopřivky až po angioedém a anafylaktický záchvat.

 

Psychiatrické poruchy:

  • Agitovanost
  • Deprese u pacientů, u kterých se již dříve deprese vyskytla, ale i u pacientů bez deprese v anamnéze.
  • Poruchy nervového systému:
  • Epileptické záchvaty
  • Serotoninový syndrom při současném podávání s léky ovlivňujícími uvolňování serotoninu
  • Přechodné poruchy krátkodobé paměti.

 

Oční poruchy:

  • Rozostřené vidění

 

Gastrointestinální poruchy:

  • Průjem, zvracení, gastrointestinální krvácení

 

Poruchy kůže a podkoží:

  • Alopecie, vyrážka, kopřivka, krvácení do kůže (ekchymóza, petechie)

 

Poruchy ledvin a močových cest:

  • Akutní intersticiální nefritida, mesangiokapilární glomerulonefritida, retence moči Poruchy reprodukčního systému a choroby prsů:
  • Abnormální ejakulace/orgasmus, impotence, poruchy menstruačního cyklu, metroragie
  • Abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde:
  • Reverzibilní vzestup jaterních enzymů

 

Ostatní:

  • Po vysazení léku byly velmi vzácně hlášeny bolesti hlavy a zvýšená chuť k jídlu.

 

Předávkování:

S předávkováním sibutraminu jsou omezené zkušenosti. Nejčastěji zaznamenanými nežádoucími příhodami při předávkování jsou tachykardie, hypertenze, bolesti hlavy a točení hlavy. Léčba musí zahrnovat obecně platná opatření při předávkování, jako je udržení průchodnosti dýchacích cest, monitorování kardiovaskulárních funkcí a obecná symptomatická a podpůrná opatření. Včasné podání aktivního uhlí může absorpci sibutraminu zpomalit. Výplach žaludku může být rovněž přínosný. U pacientů se zvýšeným krevním tlakem nebo tachykardií mohou být s opatrností indikovány betablokátory. Výsledky studie na pacientech s finální renální chorobou na dialýze ukázaly, že metabolity sibutraminu nebyly hemodialýzou významnou měrou eliminovány.

 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI:

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: centrálně působící přípravky k léčbě obezity

ATC kód A08AA10

Terapeutický účinek sibutraminu je navozen převážně jeho aktivními sekundárními a primárními aminovými metabolity (metabolit 1 a metabolit 2), které jsou inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu, serotoninu (5-hydroxytryptaminu; 5-HT) a dopaminu. V lidské mozkové tkáni jsou metabolit 1 a metabolit 2 jako in vitro inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu a serotoninu třikrát silnější, než jako inhibitory zpětného vychytávání dopaminu. Vzorky plasmy odebrané dobrovolníkům po podání sibutraminu navodily významnou inhibici zpětného vychytávání jak noradrenalinu (73 %), tak serotoninu (54 %) a nevýznamnou inhibici zpětného vychytávání dopaminu (16 %). Sibutramin a jeho metabolity nejsou ani látkami uvolňujícími monoaminy, ani inhibitory monoaminooxidázy. Nemají afinitu k širokému počtu neurotransmiterových receptorů, včetně receptorů serotonergních (5-HT1, 5-HT1A, 5-HT1B, 5-HT2A, 5-HT2c), adrenergních (1,2, 3, 1, 2), dopaminergních (D1-like, D2-like), muskarinových, histaminergních (H1), benzodiazepinových a NMDA receptorů.

 

Na zvířecích modelech s využitím hubených rostoucích i obézních potkanů snížil sibutramin přírůstek hmotnosti. Má se za to, že jde o důsledek jeho vlivu na příjem potravy, tj. zvýšení pocitu sytosti, ale ke snížení hmotnosti rovněž přispívá zvýšená termogeneze. Bylo prokázáno, že těchto účinků je dosaženo inhibicí zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu.

V klinických studiích u člověka bylo prokázáno, že sibutramin vede k úbytku hmotnosti zvýšením pocitu sytosti. Jsou rovněž k dispozici údaje, které prokazují termogenní účinek sibutraminu zmírněním adaptivního poklesu rychlosti klidového metabolismu během hubnutí. Úbytek hmotnosti vyvolaný sibutraminem je provázen prospěšnými změnami sérových lipidů u pacientů s dyslipidemií a úpravou glykémie u pacientů s diabetem mellitus 2. typu.

 

U obézních pacientů s diabetem 2. typu vedl úbytek hmotnosti pomocí sibutraminu k průměrnému snížení HbA1c o 0,6 % (jednotky). Obdobně byl u pacientů s dyslipidemií úbytek hmotnosti spojen se zvýšením koncentrace HDL-cholesterolu o 12 až 22 % a s poklesem koncentrace triglyceridů o 9 až 21 %.

 

Farmakokinetické vlastnosti

Sibutramin je dobře absorbován a při prvním průchodu játry je intenzivně metabolizován (first-pass metabolismus). Maximální plazmatické koncentrace (Cmax) je dosaženo 1,2 hodiny po perorálním podání dávky 20 mg monohydrátu hydrochloridu sibutraminu. Biologický poločas mateřské sloučeniny je 1,1 hodiny. Farmakologicky aktivní metabolity 1 a 2 dosahují Cmax po 3 hodinách, eliminační poločas je 14, respektive 16 hodin. V rozmezí dávek 10 až 30 mg byla prokázána lineární kinetika, přičemž eliminační poločas nebyl na dávce závislý, ale plazmatické koncentrace byly dávce úměrné. Při opakovaném podávání je rovnovážný stav koncentrací metabolitů 1 a 2 dosažen za 4 dny, při přibližně 2násobné akumulaci. Farmakokinetika sibutraminu a jeho metabolitů u obézních jedinců a jedinců s normální hmotností je podobná. Dosud omezené množství dat neposkytuje žádné důkazy klinicky relevantních rozdílů mezi farmakokinetikou u mužů a žen. Farmakokinetický profil u starších zdravých jedinců (střední hodnota věku 70 let) ve srovnání s mladými zdravými jedinci byl podobný.

 

Porucha funkce ledvin

U pacientů s různými stupni poruchy funkce ledvin byla studována dispozice metabolitů sibutraminu 1, 2, 5 a 6. Sibutramin samotný nebyl měřitelný.

AUC aktivních metabolitů 1 a 2 nebyly obecně poruchou funkce ledvin ovlivněny, s tou výjimkou, že AUC metabolitu 2 u pacientů s finální renální chorobou na dialýze byla přibližně poloviční než AUC zjištěná a normálních subjektů (CLcr 80 ml/min). AUC inaktivních metabolitů 5 a 6 se v porovnání s normálními subjekty u pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (30 ml/min < CLcr 60 ml/min) zvýšila 2- až 3násobně, u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (CLcr 30 ml/min) 8- až 11násobně a u pacientů s finální renální chorobou na dialýze 22-až 33násobně. Přibližně 1 % perorální dávky bylo během hemodialýzy zjištěno v dialyzátu jako kombinace metabolitů 5 a 6, zatímco metabolity 1 a 2 nebyly v dialyzátu měřitelné.

Sibutramin se u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin, včetně pacientů s finální renální chorobou na dialýze, nesmí používat.

 

Porucha funkce jater

U subjektů se středně těžkou poruchou funkce jater byla biologická dostupnost aktivních metabolitů po podání dávky sibutraminu o 24 % vyšší. Vazba sibutraminu a jeho metabolitů 1 a 2 na plazmatické bílkoviny dosahuje přibližně 97 %, respektive 94 % a 94 %. Sibutramin a jeho aktivní metabolity 1 a 2 jsou vylučovány hlavně játry. Další (inaktivní) metabolity jsou vylučovány močí a stolicí, v poměru 10:1.

Studie jaterního mikrosomu in vitro ukázaly, že CYP3A4 je hlavním isoenzymem cytochromu P450 odpovědného za metabolismus sibutraminu. In vitro nebyla afinita k CYP2D6, což je nízkokapacitní enzym podílející se na farmakokinetických interakcích s různými léky, zjištěna. Další studie in vitro prokázaly, že sibutramin nemá významný účinek na aktivitu hlavních izoenzymů P 450, včetně CYP3A4. Bylo prokázáno (in vitro), že isoenzymy CYP450, které se podílejí na dalším metabolismu metabolitu 2, jsou CYP3A4 a CYP2C9. I když v současné době nejsou k dispozici žádné údaje, je pravděpodobné, že CYP3A4 se podílí rovněž na dalším metabolismu metabolitu 1.

 

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Zjištěná toxicita sibutraminu po jednorázovém podání experimentálním zvířatům byla obecně výsledkem výrazně zesílených farmakologických účinků. Dlouhodobá terapie byla spojena s pouze mírnými patologickými změnami a sekundárními nebo druhově specifickými nálezy. Z toho vyplývá, že tyto změny při správném klinickém používání sibutraminu pravděpodobně nejsou důvodem k obavám. Reprodukční studie byly prováděny u potkanů a králíků. U králíků jedna studie prokázala v léčebných skupinách mírně vyšší výskyt kardiovaskulárních anomálií u plodů než u kontrolní skupiny, zatímco jiná studie prokázala nižší výskyt těchto anomálií než u kontrol. V této další studii, avšak nikoliv ve studii první, byl v léčené skupině mírně vyšší výskyt plodů se dvěma méně významnými anomáliemi (malé nitkovité osifikované spojení mezi maxilou a jařmovými kostmi a velmi malé rozdíly v rozestupu kořenů některých malých arterií z aortálního oblouku). Význam těchto nálezů pro člověka není znám. Používání sibutraminu u těhotných žen nebylo hodnoceno. Rozsáhlé testy na genetickou toxicitu neodhalily žádný důkaz mutagenity vyvolané sibutraminem. Studie u hlodavců prokázaly, že sibutramin nemá žádný pro člověka významný kancerogenní potenciál.

 

Seznam pomocných látek

Obsah tvrdé tobolky

Mikrokrystalická celulosa,

Monohydrát laktosy,

Magnesium-stearát

Bezvodý kolidní oxid křemičitý

Tělo tobolky

Želatina

Žlutý oxid železitý (E172, pouze 10 mg tobolky)

Natrium-lauryl-sulfát

Oxid titaničitý (E171)

 

Doba použitelnosti

Lahvičky s uzávěrem : 2 roky; po prvním otevření: spotřebujte do 6 měsíců

 

Zvláštní opatření pro uchovávání

Blistr PVC/PE/PVDC/Al: uchovávejte při teplotě do 30 °C.

Lahvičky z HDPE s PP dětským bezpečnostním uzávěrem: uchovávejte při teplotě do 25 °C.

 

 

Druh obalu a velikost balení

Lahvičky z HDPE s uzávěrem z PP odolným proti otevření dětmi:  100 tobolek.

Množství
Produkt není na skladě

Cena: 924.00CZK

Sibutramin swiss 50 tablet

Podrobný popis výrobku Sibutramin 20mg

Sibutramin je indikován jako přídatná terapie k programu snižování nadváhy u pacientů s nutriční obezitou.

 

SLOŽENÍ:

Sibutramin 20 mg, kapsle

Léčivou látkou je sibutramini hydrochloridum monohydricum. Jedna kapsle obsahuje 20mg sibutramini hydrochloridum monohydricum.

Pomocná látka: obsahuje 0,157 mg monohydrátu laktosy.

 

LÉKOVÁ FORMA:

Kapsle

Sibutramin 20 mg, tvrdé tobolky: kapsle s bílou spodní částí a bílou horní částí obsahující bílý až žlutavý prášek.

 

KLINICKÉ ÚDAJE:

terapeutické indikace

Sibutramin je indikován jako přídatná terapie k programu snižování nadváhy u pacientů s nutriční obezitou a indexem tělesné hmotnosti (BMI) 30 kg/m2 nebo vyšším, pacientů s nutriční nadváhou a indexem tělesné hmotnosti (BMI) 27 kg/m2 nebo vyšším, pokud jsou přítomny další rizikové faktory související s obezitou, jako je diabetes typu 2 nebo dyslipidémie.

(BMI = body mass index, se vypočítá tak, že tělesná hmotnost se dělí druhou mocninou výšky).

 

           tělesná hmotnost v kg
BMI = ————————– (děleno)
(tělesná výška v m)2

 

Více se o indexu BMI dočtete v následujících článcích:

 

Poznámka:

Přípravek Sibutramin 20mg  by měli užívat pouze pacienti, kteří adekvátně nereagovali na přiměřený redukční režim, tj. pacientům, kteří mají potíže dosáhnout nebo udržet po dobu 3 měsíců snížení hmotnosti o více než 5 %.

 

Léčba přípravkem Sibutramin 20mg by měla být součástí dlouhodobé komplexní léčby obezity Vhodný přístup k léčbě obezity má zahrnovat úpravu stravy a chování spolu se zvýšenou tělesnou aktivitou. Tento komplexní přístup je neodmyslitelný pro dosažení trvalé změny stravovacích návyků a chování, které jsou nezbytné pro dlouhodobé udržení snížené hmotnosti po vysazení sibutraminu. Pacienti musí během léčby sibutraminem natolik změnit svůj životní styl, aby byli schopni udržet svou hmotnost i po vysazení léčby. Mají být informováni, že pokud tak neučiní, může u nich opět dojít ke zvýšení hmotnosti.

 

Dávkování a způsob podání:

Dospělí

Počáteční dávka je jedna kapsle  přípravku Sibutramin 20 mg jednou denně ráno, užívá se vcelku a zapíjí se dostatečným množstvím tekutiny (např. sklenicí vody). Tobolky se mohou užívat s jídlem i bez něj.

U pacientů, jejichž odpověď na terapii přípravkem Sibutramin 20 mg není dostatečná (úbytek hmotnosti menší než 2 kg za čtyři (4) týdny léčby), může být dávka zvýšena na 1 tobolku přípravku Sibutramin 20 mg jednou denně, pokud byl přípravek Sibutramin 20 mg dobře snášen.

Léčba musí být ukončena u těch pacientů, kteří neodpovídají přiměřeně na přípravek Sibutramin Sandoz 15 mg (úbytek hmotnosti menší než 2 kg za čtyři (4) týdny léčby). U těchto pacientů je větší riziko výskytu nežádoucích účinků.

 

Doba trvání léčby:

Léčba musí být ukončena po 3 měsících u těch pacientů, kteří odpovídajícím způsobem nereagovali, tj. u těch, jejichž úbytek hmotnosti se stabilizoval na méně než 5 % počáteční tělesné hmotnosti nebo u těch, kteří během tří (3) měsíců po zahájení léčby ubrali méně než 5 % své původní hmotnosti.

V léčbě se nesmí pokračovat u těch pacientů, jejichž tělesná hmotnost se poté, co ubrali na váze, zvýšila o 3 nebo více kilogramů.

U pacientů s jiným souběžným onemocněním se doporučuje pokračovat v léčbě sibutraminem pouze tehdy, když se prokáže, že úbytek hmotnosti je spojen s dalším klinickým přínosem, jako je zlepšení lipidového profilu u pacientů s dyslipidemií nebo úprava glykemie u pacientů s diabetes mellitus 2. typu.

Sibutramin se smí podávat pouze po dobu jednoho roku. Údaje o použití přesahujícím jeden rok jsou omezené.

 

Kontraindikace:

Známá přecitlivělost na monohydrát hydrochloridu sibutraminu nebo jakoukoli pomocnou látku

Organické příčiny obezity

Vážné poruchy příjmu potravy v anamnéze

Psychiatrické onemocnění. Ve studiích na zvířatech vykazoval sibutramin potenciální antidepresivní  účinnost, nelze tedy vyloučit, že by mohl u pacientů s bipolární poruchou vyvolat manickou episodu

Gilles de la Touretův syndrom

Současné užívání inhibitorů monoaminooxidázy nebo jejich užívání v uplynulých 2 týdnech nebo užívání dalších centrálně působících přípravků k léčbě psychiatrických onemocnění (jako jsou , antipsychotika), léků na snižování tělesné hmotnosti nebo tryptofanu na poruchy spánku

Drogová, léková nebo alkoholová závislost v anamnéze

Těhotenství a kojení

Děti a dospívající do 18 let z důvodu nedostatku dat

Pacienti starší 65 let z důvodu nedostatku dat.

 

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

 

Upozornění:

U všech pacientů léčených sibutraminem musí být sledován krevní tlak a tepová frekvence, protože sibutramin způsoboval u některých pacientů klinicky významné zvýšení krevního tlaku. Během prvních 3 měsíců léčby musí být tyto parametry kontrolovány každé 2 týdny; mezi 4. a 6. měsícem jednou měsíčně a poté pravidelně v intervalu nejdéle 3 měsíců. Léčba musí být přerušena u těch pacientů, u kterých se při dvou po sobě jdoucích návštěvách lékaře zjistí zvýšení klidové srdeční frekvence o > 10 tepů /min. nebo systolického/diastolického krevního tlaku o > 10 mmHg. Léčba musí být ukončena u pacientů s hypertenzí, jejichž krevní tlak byl předtím dostatečně kontrolován, pokud krevní tlak přesáhne ve dvou po sobě jdoucích měřeních hodnotu 145/90 mmHg. Velmi pečlivě se musí kontrolovat krevní tlak u pacientů s příznaky spánkové apnoe

Současné užití sibutraminu a sympatomimetiky

 

  • Ačkoliv léčba sibutraminem nemá přímou souvislost s výskytem primární plicní hypertenze je s ohledem na obecná rizika antiobezitik důležité věnovat při běžných kontrolách pozornost symptomům jako jsou progresivní dušnost, bolest na hrudi a otoky kotníků. Pacienti musí být upozorněni na potřebu vyhledat okamžitě lékaře, pokud se tyto symptomy objeví.
  • Pacientům s epilepsií je nutno sibutraminpodávat opatrně.
  • U pacientů s mírným až středně těžkým poškozením jater užívajících sibutramin, byly pozorovány zvýšené plazmatické hladiny sibutraminu. I když nebyly hlášeny žádné nežádoucí účinky, je u těchto pacientů nutno sibutramin podávat s opatrností.
  • Pacientům s mírným až středně těžkým poškozením ledvin by měl být sibutramin podáván opatrně, přestože renální cestou jsou vylučovány pouze inaktivní metabolity.
  • Pacientům, kteří mají v rodinné anamnéze motorický nebo verbální tik, musí být sibutramin podáván opatrně.
  • Ženy ve fertilním věku musí při léčbě sibutraminem užívat účinnou antikoncepci
  • Existuje možnost zneužívání léku spolu s léky působícími na CNS. Dostupné klinické údaje zneužívání léků spolu se sibutraminem nicméně neprokazují.
  • Existují obecné obavy z toho, že některé léky proti obezitě mají zvýšené riziko srdeční valvulopatie. Klinické údaje zvýšený výskyt valvulopatie při léčbě sibutraminem nicméně neprokazují.

 

Léčba je kontraindikovaná u pacientů s anamnézou významné poruchy příjmu potravy, jako je anorexia nervosa a bulimia nervosa. O sibutraminu v léčbě pacientů s kompulzivní poruchou příjmu potravy nejsou k dispozici žádné údaje.

 

Sibutramin se musí pacientům s glaukomem s otevřeným úhlem a pacientům s rizikem zvýšeného nitroočního tlaku, např. při pozitivní rodinné anamnéze, podávat opatrně.

U pacientů užívajících sibutramin, tak jako u ostatních léků, které inhibují zpětné vychytávání serotoninu, existuje potenciál pro zvýšené riziko krvácení (včetně krvácení gynekologického, gastrointestinálního nebo krvácení do kůže nebo sliznic). Sibutramin musí být proto u pacientů s náchylností ke krvácivým příhodám a u těch, kteří současně užívají léky, o nichž je známo, že ovlivňují hemostázu nebo funkci krevních destiček, užíván s opatrností.

 

U pacientů léčených sibutraminem byly vzácně hlášeny případy deprese, sebevražedných myšlenek a sebevražd. U pacientů s anamnézou deprese je proto zapotřebí mimořádná pozornost. Pokud se v průběhu léčby sibutraminem objeví známky a symptomy deprese, je nezbytné zvážit ukončení léčby sibutraminem a zahájení příslušné léčby.

 

Přípravek Sibutramin Sandoz obsahuje laktosu, a proto se nesmí podávat pacientům se vzácným hereditárním onemocněním intolerance galaktosy, vrozeným deficitem laktázy nebo glukoso-galaktosovou malabsorpcí.

 

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Sibutramin a jeho aktivní metabolity jsou eliminovány metabolizací v játrech; jako hlavní enzym se zde uplatňuje CYP3A4, za možného přispění CYP2C9 a CYP1A2. Zvýšené opatrnosti je třeba při současném podávání sibutraminu s léky působícími na enzymovou aktivitu CYP3A4 (viz bod 5.2). Inhibitory CYP3A4 zahrnují ketokonazol, intrakonazol, erytromycin, klaritromycin, troleandomycin a cyklosporin. Současné podávání ketokonazolu nebo erytromycinu se sibutraminem v interakční studii zvýšilo plazmatickou koncentraci (AUC) metabolitů sibutraminu (o 23 %, respektive 10 %). Ve srovnání se samotným sibutraminem se střední hodnota srdeční frekvence zvýšila o 2,5 tepu za minutu.

 

Rifampicin, fenytoin, karbamazepin, fenobarbital a dexametazon jsou induktory enzymu CYP3A4, přičemž mohou metabolismus sibutraminu zrychlovat, i když to nebylo experimentálně studováno.

 

Současné podávání některých léků, které zvyšují hladinu serotoninu v mozku, může způsobit vážné interakce. Tento jev je nazýván serotoninový syndrom a může se vzácně objevit v souvislosti se současným podáváním selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) společně s některými léky proti migréně (jako je sumatriptan, dihydroergotamin), nebo ve spojení s jistými opiáty (např. pentazocin, pethidin, fentanyl, dextrometorfan) nebo v případě současného užívání dvou SSRI.

 

Jelikož sibutramin (kromě dalších účinků) inhibuje zpětné vychytávání serotoninu, nesmí být podáván současně s dalšími léky, které také zvyšují hladinu serotoninu v mozku.

 

Současné podávání sibutraminu spolu s dalšími léky, které mohou zvyšovat krevní tlak nebo srdeční frekvenci (např. sympatomimetiky), nebylo systematicky hodnoceno. Léky tohoto typu jsou obsaženy v některých přípravcích proti kašli, nachlazení a alergiím (např. efedrin, pseudoefedrin) a některých dekongestantech (např. xylometazolin). Při předepisování sibutraminu pacientům užívajícím tyto léky je nutno postupovat opatrně.

 

Sibutramin neovlivňuje účinnost perorálních kontraceptiv.

Pokud byla jednotlivá dávka sibutraminu podána spolu s alkoholem, nedošlo k dalšímu zhoršení kognitivních nebo psychomotorických funkcí. Konzumace alkoholu se však v principu neslučuje s doporučenými dietetickými opatřeními.

 

O současném užívání sibutraminu s orlistatem nejsou k dispozici žádné údaje.

Mezi ukončením léčby sibutraminem a zahájením léčby inhibitory monoaminooxidázy musí uplynout 2 týdny.

 

Těhotenství a kojení:

Použití v těhotenství

Sibutramin se v těhotenství nesmí užívat. Během těhotenství je užívání léků na snížení tělesné hmotnosti nevhodné, ženy ve fertilním věku musí při léčbě sibutraminem užívat účinnou antikoncepci. Pokud během léčby otěhotní nebo mají v úmyslu otěhotnět, musí to oznámit svému lékaři. U těhotných žen nebyly žádné kontrolované klinické studie provedeny. Ve studiích u březích králičích samic byl prokázán účinek na reprodukci v dávce, která byla toxická pro samici (viz bod 5.3 “Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti”). Význam těchto zjištění pro člověka není znám.

 

Použití při kojení

Není známo, zda se sibutramin vylučuje do mateřského mléka, proto je v období kojení kontraindikován.

 

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

I když sibutramin u zdravých dobrovolníků psychomotorické a kognitivní funkce neovlivnil, všechny centrálně působící léky mohou zhoršit úsudek, myšlení nebo motorické dovednosti.

Pacienti užívající sibutramin tudíž musí být upozorněni na skutečnost, že jejich schopnost řídit motorová vozidla, obsluhovat stroje nebo pracovat v nebezpečných podmínkách může být snížena.

 

Nežádoucí účinky:

Nežádoucí účinky se objevují převážně na počátku léčky (v průběhu prvních 4 týdnů). Jejich závažnost a četnost se časem zmírňuje. Zpravidla nejsou vážné, nevedou k přerušení léčby a jsou reversibilní.

 

Nežádoucí účinky, které se vyskytly během klinických studií fáze II/III jsou uvedeny podle tělesných systémů (velmi časté 1/10, časté 1/10 až 1/100):

 

Tělesný systém Výskyt Nežádoucí účinky
Srdeční poruchy Časté Palpitace
Zvýšení krevního tlaku/hypertenze
Vasodilatace (návaly)
Poruchy nervového systému Velmi časté Sucho v ústech
Nespavost
Časté Točení hlavy
Parestesie
Bolesti hlavy
Úzkost
Gastrointestinální poruchy Velmi časté Zácpa
Časté Nauzea
Zhoršení hemoroidů
Poruchy kůže a podkoží Časté Pocení

 

Kardiovaskulární systém

 

  • Bylo pozorováno zvýšení střední hodnoty systolického a diastolického tlaku o 2 – 3 mmHg a srdeční frekvence o 3 – 7 tepů za minutu. Vyšší vzestup krevního tlaku a srdeční frekvence nelze v ojedinělých případech vyloučit.

 

Poruchy imunitního systému:

  • Byly hlášeny alergické hypersenzitivní reakce v rozsahu od mírných kožních vyrážek a kopřivky až po angioedém a anafylaktický záchvat.

 

Psychiatrické poruchy:

  • Agitovanost
  • Deprese u pacientů, u kterých se již dříve deprese vyskytla, ale i u pacientů bez deprese v anamnéze.
  • Poruchy nervového systému:
  • Epileptické záchvaty
  • Serotoninový syndrom při současném podávání s léky ovlivňujícími uvolňování serotoninu
  • Přechodné poruchy krátkodobé paměti.

 

Oční poruchy:

  • Rozostřené vidění

 

Gastrointestinální poruchy:

  • Průjem, zvracení, gastrointestinální krvácení

 

Poruchy kůže a podkoží:

  • Alopecie, vyrážka, kopřivka, krvácení do kůže (ekchymóza, petechie)

 

Poruchy ledvin a močových cest:

  • Akutní intersticiální nefritida, mesangiokapilární glomerulonefritida, retence moči Poruchy reprodukčního systému a choroby prsů:
  • Abnormální ejakulace/orgasmus, impotence, poruchy menstruačního cyklu, metroragie
  • Abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde:
  • Reverzibilní vzestup jaterních enzymů

 

Ostatní:

  • Po vysazení léku byly velmi vzácně hlášeny bolesti hlavy a zvýšená chuť k jídlu.

 

Předávkování:

S předávkováním sibutraminu jsou omezené zkušenosti. Nejčastěji zaznamenanými nežádoucími příhodami při předávkování jsou tachykardie, hypertenze, bolesti hlavy a točení hlavy. Léčba musí zahrnovat obecně platná opatření při předávkování, jako je udržení průchodnosti dýchacích cest, monitorování kardiovaskulárních funkcí a obecná symptomatická a podpůrná opatření. Včasné podání aktivního uhlí může absorpci sibutraminu zpomalit. Výplach žaludku může být rovněž přínosný. U pacientů se zvýšeným krevním tlakem nebo tachykardií mohou být s opatrností indikovány betablokátory. Výsledky studie na pacientech s finální renální chorobou na dialýze ukázaly, že metabolity sibutraminu nebyly hemodialýzou významnou měrou eliminovány.

 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI:

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: centrálně působící přípravky k léčbě obezity

ATC kód A08AA10

Terapeutický účinek sibutraminu je navozen převážně jeho aktivními sekundárními a primárními aminovými metabolity (metabolit 1 a metabolit 2), které jsou inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu, serotoninu (5-hydroxytryptaminu; 5-HT) a dopaminu. V lidské mozkové tkáni jsou metabolit 1 a metabolit 2 jako in vitro inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu a serotoninu třikrát silnější, než jako inhibitory zpětného vychytávání dopaminu. Vzorky plasmy odebrané dobrovolníkům po podání sibutraminu navodily významnou inhibici zpětného vychytávání jak noradrenalinu (73 %), tak serotoninu (54 %) a nevýznamnou inhibici zpětného vychytávání dopaminu (16 %). Sibutramin a jeho metabolity nejsou ani látkami uvolňujícími monoaminy, ani inhibitory monoaminooxidázy. Nemají afinitu k širokému počtu neurotransmiterových receptorů, včetně receptorů serotonergních (5-HT1, 5-HT1A, 5-HT1B, 5-HT2A, 5-HT2c), adrenergních (1,2, 3, 1, 2), dopaminergních (D1-like, D2-like), muskarinových, histaminergních (H1), benzodiazepinových a NMDA receptorů.

 

Na zvířecích modelech s využitím hubených rostoucích i obézních potkanů snížil sibutramin přírůstek hmotnosti. Má se za to, že jde o důsledek jeho vlivu na příjem potravy, tj. zvýšení pocitu sytosti, ale ke snížení hmotnosti rovněž přispívá zvýšená termogeneze. Bylo prokázáno, že těchto účinků je dosaženo inhibicí zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu.

V klinických studiích u člověka bylo prokázáno, že sibutramin vede k úbytku hmotnosti zvýšením pocitu sytosti. Jsou rovněž k dispozici údaje, které prokazují termogenní účinek sibutraminu zmírněním adaptivního poklesu rychlosti klidového metabolismu během hubnutí. Úbytek hmotnosti vyvolaný sibutraminem je provázen prospěšnými změnami sérových lipidů u pacientů s dyslipidemií a úpravou glykémie u pacientů s diabetem mellitus 2. typu.

 

U obézních pacientů s diabetem 2. typu vedl úbytek hmotnosti pomocí sibutraminu k průměrnému snížení HbA1c o 0,6 % (jednotky). Obdobně byl u pacientů s dyslipidemií úbytek hmotnosti spojen se zvýšením koncentrace HDL-cholesterolu o 12 až 22 % a s poklesem koncentrace triglyceridů o 9 až 21 %.

 

Farmakokinetické vlastnosti

Sibutramin je dobře absorbován a při prvním průchodu játry je intenzivně metabolizován (first-pass metabolismus). Maximální plazmatické koncentrace (Cmax) je dosaženo 1,2 hodiny po perorálním podání dávky 20 mg monohydrátu hydrochloridu sibutraminu. Biologický poločas mateřské sloučeniny je 1,1 hodiny. Farmakologicky aktivní metabolity 1 a 2 dosahují Cmax po 3 hodinách, eliminační poločas je 14, respektive 16 hodin. V rozmezí dávek 10 až 30 mg byla prokázána lineární kinetika, přičemž eliminační poločas nebyl na dávce závislý, ale plazmatické koncentrace byly dávce úměrné. Při opakovaném podávání je rovnovážný stav koncentrací metabolitů 1 a 2 dosažen za 4 dny, při přibližně 2násobné akumulaci. Farmakokinetika sibutraminu a jeho metabolitů u obézních jedinců a jedinců s normální hmotností je podobná. Dosud omezené množství dat neposkytuje žádné důkazy klinicky relevantních rozdílů mezi farmakokinetikou u mužů a žen. Farmakokinetický profil u starších zdravých jedinců (střední hodnota věku 70 let) ve srovnání s mladými zdravými jedinci byl podobný.

 

Porucha funkce ledvin

U pacientů s různými stupni poruchy funkce ledvin byla studována dispozice metabolitů sibutraminu 1, 2, 5 a 6. Sibutramin samotný nebyl měřitelný.

AUC aktivních metabolitů 1 a 2 nebyly obecně poruchou funkce ledvin ovlivněny, s tou výjimkou, že AUC metabolitu 2 u pacientů s finální renální chorobou na dialýze byla přibližně poloviční než AUC zjištěná a normálních subjektů (CLcr 80 ml/min). AUC inaktivních metabolitů 5 a 6 se v porovnání s normálními subjekty u pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (30 ml/min < CLcr 60 ml/min) zvýšila 2- až 3násobně, u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (CLcr 30 ml/min) 8- až 11násobně a u pacientů s finální renální chorobou na dialýze 22-až 33násobně. Přibližně 1 % perorální dávky bylo během hemodialýzy zjištěno v dialyzátu jako kombinace metabolitů 5 a 6, zatímco metabolity 1 a 2 nebyly v dialyzátu měřitelné.

Sibutramin se u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin, včetně pacientů s finální renální chorobou na dialýze, nesmí používat.

 

Porucha funkce jater

U subjektů se středně těžkou poruchou funkce jater byla biologická dostupnost aktivních metabolitů po podání dávky sibutraminu o 24 % vyšší. Vazba sibutraminu a jeho metabolitů 1 a 2 na plazmatické bílkoviny dosahuje přibližně 97 %, respektive 94 % a 94 %. Sibutramin a jeho aktivní metabolity 1 a 2 jsou vylučovány hlavně játry. Další (inaktivní) metabolity jsou vylučovány močí a stolicí, v poměru 10:1.

Studie jaterního mikrosomu in vitro ukázaly, že CYP3A4 je hlavním isoenzymem cytochromu P450 odpovědného za metabolismus sibutraminu. In vitro nebyla afinita k CYP2D6, což je nízkokapacitní enzym podílející se na farmakokinetických interakcích s různými léky, zjištěna. Další studie in vitro prokázaly, že sibutramin nemá významný účinek na aktivitu hlavních izoenzymů P 450, včetně CYP3A4. Bylo prokázáno (in vitro), že isoenzymy CYP450, které se podílejí na dalším metabolismu metabolitu 2, jsou CYP3A4 a CYP2C9. I když v současné době nejsou k dispozici žádné údaje, je pravděpodobné, že CYP3A4 se podílí rovněž na dalším metabolismu metabolitu 1.

 

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Zjištěná toxicita sibutraminu po jednorázovém podání experimentálním zvířatům byla obecně výsledkem výrazně zesílených farmakologických účinků. Dlouhodobá terapie byla spojena s pouze mírnými patologickými změnami a sekundárními nebo druhově specifickými nálezy. Z toho vyplývá, že tyto změny při správném klinickém používání sibutraminu pravděpodobně nejsou důvodem k obavám. Reprodukční studie byly prováděny u potkanů a králíků. U králíků jedna studie prokázala v léčebných skupinách mírně vyšší výskyt kardiovaskulárních anomálií u plodů než u kontrolní skupiny, zatímco jiná studie prokázala nižší výskyt těchto anomálií než u kontrol. V této další studii, avšak nikoliv ve studii první, byl v léčené skupině mírně vyšší výskyt plodů se dvěma méně významnými anomáliemi (malé nitkovité osifikované spojení mezi maxilou a jařmovými kostmi a velmi malé rozdíly v rozestupu kořenů některých malých arterií z aortálního oblouku). Význam těchto nálezů pro člověka není znám. Používání sibutraminu u těhotných žen nebylo hodnoceno. Rozsáhlé testy na genetickou toxicitu neodhalily žádný důkaz mutagenity vyvolané sibutraminem. Studie u hlodavců prokázaly, že sibutramin nemá žádný pro člověka významný kancerogenní potenciál.

 

Seznam pomocných látek

Obsah tvrdé tobolky

Mikrokrystalická celulosa,

Monohydrát laktosy,

Magnesium-stearát

Bezvodý kolidní oxid křemičitý

Tělo tobolky

Želatina

Žlutý oxid železitý (E172, pouze 10 mg tobolky)

Natrium-lauryl-sulfát

Oxid titaničitý (E171)

 

Doba použitelnosti

Lahvičky s uzávěrem : 2 roky; po prvním otevření: spotřebujte do 6 měsíců

 

Zvláštní opatření pro uchovávání

Blistr PVC/PE/PVDC/Al: uchovávejte při teplotě do 30 °C.

Lahvičky z HDPE s PP dětským bezpečnostním uzávěrem: uchovávejte při teplotě do 25 °C.

 

 

Druh obalu a velikost balení

Lahvičky z HDPE s uzávěrem z PP odolným proti otevření dětmi:  100 tobolek.

Množství
Produkt není na skladě

Cena: 1,400.00CZK

Sibutramin swiss 100 tablet

Podrobný popis výrobku Sibutramin 20mg

Sibutramin je indikován jako přídatná terapie k programu snižování nadváhy u pacientů s nutriční obezitou.

 

SLOŽENÍ:

Sibutramin 20 mg, kapsle

Léčivou látkou je sibutramini hydrochloridum monohydricum. Jedna kapsle obsahuje 20mg sibutramini hydrochloridum monohydricum.

Pomocná látka: obsahuje 0,157 mg monohydrátu laktosy.

 

LÉKOVÁ FORMA:

Kapsle

Sibutramin 20 mg, tvrdé tobolky: kapsle s bílou spodní částí a bílou horní částí obsahující bílý až žlutavý prášek.

 

KLINICKÉ ÚDAJE:

terapeutické indikace

Sibutramin je indikován jako přídatná terapie k programu snižování nadváhy u pacientů s nutriční obezitou a indexem tělesné hmotnosti (BMI) 30 kg/m2 nebo vyšším, pacientů s nutriční nadváhou a indexem tělesné hmotnosti (BMI) 27 kg/m2 nebo vyšším, pokud jsou přítomny další rizikové faktory související s obezitou, jako je diabetes typu 2 nebo dyslipidémie.

(BMI = body mass index, se vypočítá tak, že tělesná hmotnost se dělí druhou mocninou výšky).

 

           tělesná hmotnost v kg
BMI = ————————– (děleno)
(tělesná výška v m)2

 

Více se o indexu BMI dočtete v následujících článcích:

 

Poznámka:

Přípravek Sibutramin 20mg  by měli užívat pouze pacienti, kteří adekvátně nereagovali na přiměřený redukční režim, tj. pacientům, kteří mají potíže dosáhnout nebo udržet po dobu 3 měsíců snížení hmotnosti o více než 5 %.

 

Léčba přípravkem Sibutramin 20mg by měla být součástí dlouhodobé komplexní léčby obezity Vhodný přístup k léčbě obezity má zahrnovat úpravu stravy a chování spolu se zvýšenou tělesnou aktivitou. Tento komplexní přístup je neodmyslitelný pro dosažení trvalé změny stravovacích návyků a chování, které jsou nezbytné pro dlouhodobé udržení snížené hmotnosti po vysazení sibutraminu. Pacienti musí během léčby sibutraminem natolik změnit svůj životní styl, aby byli schopni udržet svou hmotnost i po vysazení léčby. Mají být informováni, že pokud tak neučiní, může u nich opět dojít ke zvýšení hmotnosti.

 

Dávkování a způsob podání:

Dospělí

Počáteční dávka je jedna kapsle  přípravku Sibutramin 20 mg jednou denně ráno, užívá se vcelku a zapíjí se dostatečným množstvím tekutiny (např. sklenicí vody). Tobolky se mohou užívat s jídlem i bez něj.

U pacientů, jejichž odpověď na terapii přípravkem Sibutramin 20 mg není dostatečná (úbytek hmotnosti menší než 2 kg za čtyři (4) týdny léčby), může být dávka zvýšena na 1 tobolku přípravku Sibutramin 20 mg jednou denně, pokud byl přípravek Sibutramin 20 mg dobře snášen.

Léčba musí být ukončena u těch pacientů, kteří neodpovídají přiměřeně na přípravek Sibutramin Sandoz 15 mg (úbytek hmotnosti menší než 2 kg za čtyři (4) týdny léčby). U těchto pacientů je větší riziko výskytu nežádoucích účinků.

 

Doba trvání léčby:

Léčba musí být ukončena po 3 měsících u těch pacientů, kteří odpovídajícím způsobem nereagovali, tj. u těch, jejichž úbytek hmotnosti se stabilizoval na méně než 5 % počáteční tělesné hmotnosti nebo u těch, kteří během tří (3) měsíců po zahájení léčby ubrali méně než 5 % své původní hmotnosti.

V léčbě se nesmí pokračovat u těch pacientů, jejichž tělesná hmotnost se poté, co ubrali na váze, zvýšila o 3 nebo více kilogramů.

U pacientů s jiným souběžným onemocněním se doporučuje pokračovat v léčbě sibutraminem pouze tehdy, když se prokáže, že úbytek hmotnosti je spojen s dalším klinickým přínosem, jako je zlepšení lipidového profilu u pacientů s dyslipidemií nebo úprava glykemie u pacientů s diabetes mellitus 2. typu.

Sibutramin se smí podávat pouze po dobu jednoho roku. Údaje o použití přesahujícím jeden rok jsou omezené.

 

Kontraindikace:

Známá přecitlivělost na monohydrát hydrochloridu sibutraminu nebo jakoukoli pomocnou látku

Organické příčiny obezity

Vážné poruchy příjmu potravy v anamnéze

Psychiatrické onemocnění. Ve studiích na zvířatech vykazoval sibutramin potenciální antidepresivní  účinnost, nelze tedy vyloučit, že by mohl u pacientů s bipolární poruchou vyvolat manickou episodu

Gilles de la Touretův syndrom

Současné užívání inhibitorů monoaminooxidázy nebo jejich užívání v uplynulých 2 týdnech nebo užívání dalších centrálně působících přípravků k léčbě psychiatrických onemocnění (jako jsou , antipsychotika), léků na snižování tělesné hmotnosti nebo tryptofanu na poruchy spánku

Drogová, léková nebo alkoholová závislost v anamnéze

Těhotenství a kojení

Děti a dospívající do 18 let z důvodu nedostatku dat

Pacienti starší 65 let z důvodu nedostatku dat.

 

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

 

Upozornění:

U všech pacientů léčených sibutraminem musí být sledován krevní tlak a tepová frekvence, protože sibutramin způsoboval u některých pacientů klinicky významné zvýšení krevního tlaku. Během prvních 3 měsíců léčby musí být tyto parametry kontrolovány každé 2 týdny; mezi 4. a 6. měsícem jednou měsíčně a poté pravidelně v intervalu nejdéle 3 měsíců. Léčba musí být přerušena u těch pacientů, u kterých se při dvou po sobě jdoucích návštěvách lékaře zjistí zvýšení klidové srdeční frekvence o > 10 tepů /min. nebo systolického/diastolického krevního tlaku o > 10 mmHg. Léčba musí být ukončena u pacientů s hypertenzí, jejichž krevní tlak byl předtím dostatečně kontrolován, pokud krevní tlak přesáhne ve dvou po sobě jdoucích měřeních hodnotu 145/90 mmHg. Velmi pečlivě se musí kontrolovat krevní tlak u pacientů s příznaky spánkové apnoe

Současné užití sibutraminu a sympatomimetiky

 

  • Ačkoliv léčba sibutraminem nemá přímou souvislost s výskytem primární plicní hypertenze je s ohledem na obecná rizika antiobezitik důležité věnovat při běžných kontrolách pozornost symptomům jako jsou progresivní dušnost, bolest na hrudi a otoky kotníků. Pacienti musí být upozorněni na potřebu vyhledat okamžitě lékaře, pokud se tyto symptomy objeví.
  • Pacientům s epilepsií je nutno sibutraminpodávat opatrně.
  • U pacientů s mírným až středně těžkým poškozením jater užívajících sibutramin, byly pozorovány zvýšené plazmatické hladiny sibutraminu. I když nebyly hlášeny žádné nežádoucí účinky, je u těchto pacientů nutno sibutramin podávat s opatrností.
  • Pacientům s mírným až středně těžkým poškozením ledvin by měl být sibutramin podáván opatrně, přestože renální cestou jsou vylučovány pouze inaktivní metabolity.
  • Pacientům, kteří mají v rodinné anamnéze motorický nebo verbální tik, musí být sibutramin podáván opatrně.
  • Ženy ve fertilním věku musí při léčbě sibutraminem užívat účinnou antikoncepci
  • Existuje možnost zneužívání léku spolu s léky působícími na CNS. Dostupné klinické údaje zneužívání léků spolu se sibutraminem nicméně neprokazují.
  • Existují obecné obavy z toho, že některé léky proti obezitě mají zvýšené riziko srdeční valvulopatie. Klinické údaje zvýšený výskyt valvulopatie při léčbě sibutraminem nicméně neprokazují.

 

Léčba je kontraindikovaná u pacientů s anamnézou významné poruchy příjmu potravy, jako je anorexia nervosa a bulimia nervosa. O sibutraminu v léčbě pacientů s kompulzivní poruchou příjmu potravy nejsou k dispozici žádné údaje.

 

Sibutramin se musí pacientům s glaukomem s otevřeným úhlem a pacientům s rizikem zvýšeného nitroočního tlaku, např. při pozitivní rodinné anamnéze, podávat opatrně.

U pacientů užívajících sibutramin, tak jako u ostatních léků, které inhibují zpětné vychytávání serotoninu, existuje potenciál pro zvýšené riziko krvácení (včetně krvácení gynekologického, gastrointestinálního nebo krvácení do kůže nebo sliznic). Sibutramin musí být proto u pacientů s náchylností ke krvácivým příhodám a u těch, kteří současně užívají léky, o nichž je známo, že ovlivňují hemostázu nebo funkci krevních destiček, užíván s opatrností.

 

U pacientů léčených sibutraminem byly vzácně hlášeny případy deprese, sebevražedných myšlenek a sebevražd. U pacientů s anamnézou deprese je proto zapotřebí mimořádná pozornost. Pokud se v průběhu léčby sibutraminem objeví známky a symptomy deprese, je nezbytné zvážit ukončení léčby sibutraminem a zahájení příslušné léčby.

 

Přípravek Sibutramin Sandoz obsahuje laktosu, a proto se nesmí podávat pacientům se vzácným hereditárním onemocněním intolerance galaktosy, vrozeným deficitem laktázy nebo glukoso-galaktosovou malabsorpcí.

 

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Sibutramin a jeho aktivní metabolity jsou eliminovány metabolizací v játrech; jako hlavní enzym se zde uplatňuje CYP3A4, za možného přispění CYP2C9 a CYP1A2. Zvýšené opatrnosti je třeba při současném podávání sibutraminu s léky působícími na enzymovou aktivitu CYP3A4 (viz bod 5.2). Inhibitory CYP3A4 zahrnují ketokonazol, intrakonazol, erytromycin, klaritromycin, troleandomycin a cyklosporin. Současné podávání ketokonazolu nebo erytromycinu se sibutraminem v interakční studii zvýšilo plazmatickou koncentraci (AUC) metabolitů sibutraminu (o 23 %, respektive 10 %). Ve srovnání se samotným sibutraminem se střední hodnota srdeční frekvence zvýšila o 2,5 tepu za minutu.

 

Rifampicin, fenytoin, karbamazepin, fenobarbital a dexametazon jsou induktory enzymu CYP3A4, přičemž mohou metabolismus sibutraminu zrychlovat, i když to nebylo experimentálně studováno.

 

Současné podávání některých léků, které zvyšují hladinu serotoninu v mozku, může způsobit vážné interakce. Tento jev je nazýván serotoninový syndrom a může se vzácně objevit v souvislosti se současným podáváním selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) společně s některými léky proti migréně (jako je sumatriptan, dihydroergotamin), nebo ve spojení s jistými opiáty (např. pentazocin, pethidin, fentanyl, dextrometorfan) nebo v případě současného užívání dvou SSRI.

 

Jelikož sibutramin (kromě dalších účinků) inhibuje zpětné vychytávání serotoninu, nesmí být podáván současně s dalšími léky, které také zvyšují hladinu serotoninu v mozku.

 

Současné podávání sibutraminu spolu s dalšími léky, které mohou zvyšovat krevní tlak nebo srdeční frekvenci (např. sympatomimetiky), nebylo systematicky hodnoceno. Léky tohoto typu jsou obsaženy v některých přípravcích proti kašli, nachlazení a alergiím (např. efedrin, pseudoefedrin) a některých dekongestantech (např. xylometazolin). Při předepisování sibutraminu pacientům užívajícím tyto léky je nutno postupovat opatrně.

 

Sibutramin neovlivňuje účinnost perorálních kontraceptiv.

Pokud byla jednotlivá dávka sibutraminu podána spolu s alkoholem, nedošlo k dalšímu zhoršení kognitivních nebo psychomotorických funkcí. Konzumace alkoholu se však v principu neslučuje s doporučenými dietetickými opatřeními.

 

O současném užívání sibutraminu s orlistatem nejsou k dispozici žádné údaje.

Mezi ukončením léčby sibutraminem a zahájením léčby inhibitory monoaminooxidázy musí uplynout 2 týdny.

 

Těhotenství a kojení:

Použití v těhotenství

Sibutramin se v těhotenství nesmí užívat. Během těhotenství je užívání léků na snížení tělesné hmotnosti nevhodné, ženy ve fertilním věku musí při léčbě sibutraminem užívat účinnou antikoncepci. Pokud během léčby otěhotní nebo mají v úmyslu otěhotnět, musí to oznámit svému lékaři. U těhotných žen nebyly žádné kontrolované klinické studie provedeny. Ve studiích u březích králičích samic byl prokázán účinek na reprodukci v dávce, která byla toxická pro samici (viz bod 5.3 “Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti”). Význam těchto zjištění pro člověka není znám.

 

Použití při kojení

Není známo, zda se sibutramin vylučuje do mateřského mléka, proto je v období kojení kontraindikován.

 

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

I když sibutramin u zdravých dobrovolníků psychomotorické a kognitivní funkce neovlivnil, všechny centrálně působící léky mohou zhoršit úsudek, myšlení nebo motorické dovednosti.

Pacienti užívající sibutramin tudíž musí být upozorněni na skutečnost, že jejich schopnost řídit motorová vozidla, obsluhovat stroje nebo pracovat v nebezpečných podmínkách může být snížena.

 

Nežádoucí účinky:

Nežádoucí účinky se objevují převážně na počátku léčky (v průběhu prvních 4 týdnů). Jejich závažnost a četnost se časem zmírňuje. Zpravidla nejsou vážné, nevedou k přerušení léčby a jsou reversibilní.

 

Nežádoucí účinky, které se vyskytly během klinických studií fáze II/III jsou uvedeny podle tělesných systémů (velmi časté 1/10, časté 1/10 až 1/100):

 

Tělesný systém Výskyt Nežádoucí účinky
Srdeční poruchy Časté Palpitace
Zvýšení krevního tlaku/hypertenze
Vasodilatace (návaly)
Poruchy nervového systému Velmi časté Sucho v ústech
Nespavost
Časté Točení hlavy
Parestesie
Bolesti hlavy
Úzkost
Gastrointestinální poruchy Velmi časté Zácpa
Časté Nauzea
Zhoršení hemoroidů
Poruchy kůže a podkoží Časté Pocení

 

Kardiovaskulární systém

 

  • Bylo pozorováno zvýšení střední hodnoty systolického a diastolického tlaku o 2 – 3 mmHg a srdeční frekvence o 3 – 7 tepů za minutu. Vyšší vzestup krevního tlaku a srdeční frekvence nelze v ojedinělých případech vyloučit.

 

Poruchy imunitního systému:

  • Byly hlášeny alergické hypersenzitivní reakce v rozsahu od mírných kožních vyrážek a kopřivky až po angioedém a anafylaktický záchvat.

 

Psychiatrické poruchy:

  • Agitovanost
  • Deprese u pacientů, u kterých se již dříve deprese vyskytla, ale i u pacientů bez deprese v anamnéze.
  • Poruchy nervového systému:
  • Epileptické záchvaty
  • Serotoninový syndrom při současném podávání s léky ovlivňujícími uvolňování serotoninu
  • Přechodné poruchy krátkodobé paměti.

 

Oční poruchy:

  • Rozostřené vidění

 

Gastrointestinální poruchy:

  • Průjem, zvracení, gastrointestinální krvácení

 

Poruchy kůže a podkoží:

  • Alopecie, vyrážka, kopřivka, krvácení do kůže (ekchymóza, petechie)

 

Poruchy ledvin a močových cest:

  • Akutní intersticiální nefritida, mesangiokapilární glomerulonefritida, retence moči Poruchy reprodukčního systému a choroby prsů:
  • Abnormální ejakulace/orgasmus, impotence, poruchy menstruačního cyklu, metroragie
  • Abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde:
  • Reverzibilní vzestup jaterních enzymů

 

Ostatní:

  • Po vysazení léku byly velmi vzácně hlášeny bolesti hlavy a zvýšená chuť k jídlu.

 

Předávkování:

S předávkováním sibutraminu jsou omezené zkušenosti. Nejčastěji zaznamenanými nežádoucími příhodami při předávkování jsou tachykardie, hypertenze, bolesti hlavy a točení hlavy. Léčba musí zahrnovat obecně platná opatření při předávkování, jako je udržení průchodnosti dýchacích cest, monitorování kardiovaskulárních funkcí a obecná symptomatická a podpůrná opatření. Včasné podání aktivního uhlí může absorpci sibutraminu zpomalit. Výplach žaludku může být rovněž přínosný. U pacientů se zvýšeným krevním tlakem nebo tachykardií mohou být s opatrností indikovány betablokátory. Výsledky studie na pacientech s finální renální chorobou na dialýze ukázaly, že metabolity sibutraminu nebyly hemodialýzou významnou měrou eliminovány.

 

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI:

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: centrálně působící přípravky k léčbě obezity

ATC kód A08AA10

Terapeutický účinek sibutraminu je navozen převážně jeho aktivními sekundárními a primárními aminovými metabolity (metabolit 1 a metabolit 2), které jsou inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu, serotoninu (5-hydroxytryptaminu; 5-HT) a dopaminu. V lidské mozkové tkáni jsou metabolit 1 a metabolit 2 jako in vitro inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu a serotoninu třikrát silnější, než jako inhibitory zpětného vychytávání dopaminu. Vzorky plasmy odebrané dobrovolníkům po podání sibutraminu navodily významnou inhibici zpětného vychytávání jak noradrenalinu (73 %), tak serotoninu (54 %) a nevýznamnou inhibici zpětného vychytávání dopaminu (16 %). Sibutramin a jeho metabolity nejsou ani látkami uvolňujícími monoaminy, ani inhibitory monoaminooxidázy. Nemají afinitu k širokému počtu neurotransmiterových receptorů, včetně receptorů serotonergních (5-HT1, 5-HT1A, 5-HT1B, 5-HT2A, 5-HT2c), adrenergních (1,2, 3, 1, 2), dopaminergních (D1-like, D2-like), muskarinových, histaminergních (H1), benzodiazepinových a NMDA receptorů.

 

Na zvířecích modelech s využitím hubených rostoucích i obézních potkanů snížil sibutramin přírůstek hmotnosti. Má se za to, že jde o důsledek jeho vlivu na příjem potravy, tj. zvýšení pocitu sytosti, ale ke snížení hmotnosti rovněž přispívá zvýšená termogeneze. Bylo prokázáno, že těchto účinků je dosaženo inhibicí zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu.

V klinických studiích u člověka bylo prokázáno, že sibutramin vede k úbytku hmotnosti zvýšením pocitu sytosti. Jsou rovněž k dispozici údaje, které prokazují termogenní účinek sibutraminu zmírněním adaptivního poklesu rychlosti klidového metabolismu během hubnutí. Úbytek hmotnosti vyvolaný sibutraminem je provázen prospěšnými změnami sérových lipidů u pacientů s dyslipidemií a úpravou glykémie u pacientů s diabetem mellitus 2. typu.

 

U obézních pacientů s diabetem 2. typu vedl úbytek hmotnosti pomocí sibutraminu k průměrnému snížení HbA1c o 0,6 % (jednotky). Obdobně byl u pacientů s dyslipidemií úbytek hmotnosti spojen se zvýšením koncentrace HDL-cholesterolu o 12 až 22 % a s poklesem koncentrace triglyceridů o 9 až 21 %.

 

Farmakokinetické vlastnosti

Sibutramin je dobře absorbován a při prvním průchodu játry je intenzivně metabolizován (first-pass metabolismus). Maximální plazmatické koncentrace (Cmax) je dosaženo 1,2 hodiny po perorálním podání dávky 20 mg monohydrátu hydrochloridu sibutraminu. Biologický poločas mateřské sloučeniny je 1,1 hodiny. Farmakologicky aktivní metabolity 1 a 2 dosahují Cmax po 3 hodinách, eliminační poločas je 14, respektive 16 hodin. V rozmezí dávek 10 až 30 mg byla prokázána lineární kinetika, přičemž eliminační poločas nebyl na dávce závislý, ale plazmatické koncentrace byly dávce úměrné. Při opakovaném podávání je rovnovážný stav koncentrací metabolitů 1 a 2 dosažen za 4 dny, při přibližně 2násobné akumulaci. Farmakokinetika sibutraminu a jeho metabolitů u obézních jedinců a jedinců s normální hmotností je podobná. Dosud omezené množství dat neposkytuje žádné důkazy klinicky relevantních rozdílů mezi farmakokinetikou u mužů a žen. Farmakokinetický profil u starších zdravých jedinců (střední hodnota věku 70 let) ve srovnání s mladými zdravými jedinci byl podobný.

 

Porucha funkce ledvin

U pacientů s různými stupni poruchy funkce ledvin byla studována dispozice metabolitů sibutraminu 1, 2, 5 a 6. Sibutramin samotný nebyl měřitelný.

AUC aktivních metabolitů 1 a 2 nebyly obecně poruchou funkce ledvin ovlivněny, s tou výjimkou, že AUC metabolitu 2 u pacientů s finální renální chorobou na dialýze byla přibližně poloviční než AUC zjištěná a normálních subjektů (CLcr 80 ml/min). AUC inaktivních metabolitů 5 a 6 se v porovnání s normálními subjekty u pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (30 ml/min < CLcr 60 ml/min) zvýšila 2- až 3násobně, u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (CLcr 30 ml/min) 8- až 11násobně a u pacientů s finální renální chorobou na dialýze 22-až 33násobně. Přibližně 1 % perorální dávky bylo během hemodialýzy zjištěno v dialyzátu jako kombinace metabolitů 5 a 6, zatímco metabolity 1 a 2 nebyly v dialyzátu měřitelné.

Sibutramin se u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin, včetně pacientů s finální renální chorobou na dialýze, nesmí používat.

 

Porucha funkce jater

U subjektů se středně těžkou poruchou funkce jater byla biologická dostupnost aktivních metabolitů po podání dávky sibutraminu o 24 % vyšší. Vazba sibutraminu a jeho metabolitů 1 a 2 na plazmatické bílkoviny dosahuje přibližně 97 %, respektive 94 % a 94 %. Sibutramin a jeho aktivní metabolity 1 a 2 jsou vylučovány hlavně játry. Další (inaktivní) metabolity jsou vylučovány močí a stolicí, v poměru 10:1.

Studie jaterního mikrosomu in vitro ukázaly, že CYP3A4 je hlavním isoenzymem cytochromu P450 odpovědného za metabolismus sibutraminu. In vitro nebyla afinita k CYP2D6, což je nízkokapacitní enzym podílející se na farmakokinetických interakcích s různými léky, zjištěna. Další studie in vitro prokázaly, že sibutramin nemá významný účinek na aktivitu hlavních izoenzymů P 450, včetně CYP3A4. Bylo prokázáno (in vitro), že isoenzymy CYP450, které se podílejí na dalším metabolismu metabolitu 2, jsou CYP3A4 a CYP2C9. I když v současné době nejsou k dispozici žádné údaje, je pravděpodobné, že CYP3A4 se podílí rovněž na dalším metabolismu metabolitu 1.

 

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Zjištěná toxicita sibutraminu po jednorázovém podání experimentálním zvířatům byla obecně výsledkem výrazně zesílených farmakologických účinků. Dlouhodobá terapie byla spojena s pouze mírnými patologickými změnami a sekundárními nebo druhově specifickými nálezy. Z toho vyplývá, že tyto změny při správném klinickém používání sibutraminu pravděpodobně nejsou důvodem k obavám. Reprodukční studie byly prováděny u potkanů a králíků. U králíků jedna studie prokázala v léčebných skupinách mírně vyšší výskyt kardiovaskulárních anomálií u plodů než u kontrolní skupiny, zatímco jiná studie prokázala nižší výskyt těchto anomálií než u kontrol. V této další studii, avšak nikoliv ve studii první, byl v léčené skupině mírně vyšší výskyt plodů se dvěma méně významnými anomáliemi (malé nitkovité osifikované spojení mezi maxilou a jařmovými kostmi a velmi malé rozdíly v rozestupu kořenů některých malých arterií z aortálního oblouku). Význam těchto nálezů pro člověka není znám. Používání sibutraminu u těhotných žen nebylo hodnoceno. Rozsáhlé testy na genetickou toxicitu neodhalily žádný důkaz mutagenity vyvolané sibutraminem. Studie u hlodavců prokázaly, že sibutramin nemá žádný pro člověka významný kancerogenní potenciál.

 

Seznam pomocných látek

Obsah tvrdé tobolky

Mikrokrystalická celulosa,

Monohydrát laktosy,

Magnesium-stearát

Bezvodý kolidní oxid křemičitý

Tělo tobolky

Želatina

Žlutý oxid železitý (E172, pouze 10 mg tobolky)

Natrium-lauryl-sulfát

Oxid titaničitý (E171)

 

Doba použitelnosti

Lahvičky s uzávěrem : 2 roky; po prvním otevření: spotřebujte do 6 měsíců

 

Zvláštní opatření pro uchovávání

Blistr PVC/PE/PVDC/Al: uchovávejte při teplotě do 30 °C.

Lahvičky z HDPE s PP dětským bezpečnostním uzávěrem: uchovávejte při teplotě do 25 °C.

 

 

Druh obalu a velikost balení

Lahvičky z HDPE s uzávěrem z PP odolným proti otevření dětmi:  100 tobolek.

Množství
Produkt na skladě

Cena: 2,590.00CZK

Loading Aktualizuji košík…
LoadingAkutalizuji…